Cena Kategorie Pivo Umístění
Pohádkové pivo 2015 Tmavá piva 12 Kateřina 2.
Pohádkové pivo 2015 Svrchně kvašená piva 15 IPA 1.
Jarní cena sládků 2015 Piva India Pale Ale 15 IPA 1.
Jarní cena sládků 2016 Tmavý ležák 12 Kateřina 1.
Jarní cena sládků 2016 Speciální piva silná 17 Morion 3.
Zlatá pivní pečeť 2016 Tmavý ležák 12 Kateřina 2.
Zlatá pivní pečeť 2016 STOUT & PORTER 17 Morion 1.
Zlatá pivní pečeť 2016 Tmavý ležák z minipivovaru 12 Kateřina 1.
Pivo České republiky 2016 Tmavý ležák 12 Kateřina 3.
Pivo České republiky 2016 Tmavý ležák z minipivovaru 12 Kateřina 1.
Pivo České republiky 2016 STOUT & PORTER 17 Morion 3.
Pivo České republiky 2016 Absolutní vítěz soutěže 12 Kateřina 3.
Cena Toulavé kamery Fénix – znovuzrozený projekt Pivovar 1.
Cena Toulavé kamery Absolutní vítěz soutěže Pivovar 1.
Sdružení přátel piva Minipivovar roku Pivovar 3.
Česká a moravská pivní koruna Nejlepší craft pivovar 2016 Pivovar 2.
Rosice – setkání pivovarů Divácká soutěž o nejlepší festivalové pivo Pivovar 2.
Výroční ceny pivo beer&ale Nejlepší nové svrchně kvašené pivo 14 Saaz 1.
Zlatá pivní pečeť 2017 Extra silná piva 24 IPA 1.
Zlatá pivní pečeť 2017 Extra silná piva 24 Morion 2.
Zlatá pivní pečeť 2017 Stout & PORTER 17 Morion 1.
Zlatá pivní pečeť 2017 STOUT & PORTER 24 Morion 2.
O zlatou zátku Pivovar 3.
Český pivní festival Festivalové pivo 12 Kateřina 3.
Pivo České republiky 2017 Stout, porter 14 Morion 2.
pivo české republiky 2017 Stout, porter 17 Morion 3.
Žatec – dočesná Speciální pivo světlé 13 ležák 3.
Regionální potravina Alkoholické a nealkoholické nápoje 12 Kateřina 1.
Výrobek roku libereckého kraje Alkoholické nápoje 13 Kristián 1.
Branický festival Pivo festivalu Secret Enigma 1.

Rozhovor s Markem Vávrou pro časopis Pivo, Bier & Ale

Ke starobylému městu Frýdlant patří pivovar

Rozhovor s Markem Vávrou, majitelem Zámeckého pivovaru Frýdlant

Příběhů o obnovení zaniklých a zničených českých pivovarů jsmev Pivo, Bier & Ale popsali celou řadu. Přesto je každý další jedinečný a osobitý jako svědectví o povaze piva, které dokáže inspirovat a dávat sílu k překonání problémů a překážek.

Jak na vás zapůsobil bývalý zámecký pivovar, když jste měl možnost si jej poprvé důkladně prohlédnout? Proč jste se rozhodl pro jeho obnovu?

Pivovar mne zajímal především z hlediska historie regionu. Několikrát jsem si jej prohlédl, ale úvahy o obnově vždy skončily při pohledu na počet a velikost budov. Na jaře roku 2010 jsem se do areálu vrátil znovu spolu s pracovníkem Národního památkového ústavu Petrem Freiwilligem. Na půdách pivovaru to vypadalo jako v ledové jeskyni. Z krovů a stropu visely ohromné rampouchy, které odhalovaly místa bez střešní krytiny. Byla hliníková, takže přitahovala sběrače kovů. Shodli jsme se, že zbývá poslední rok až dva, pak se pivovar stane neobnovitelnou ruinou. V té chvíli jsem věděl, že zkusím pivovar zachránit.

Co bylo při rekonstrukci nejobtížnější?

Jde o velmi členitý soubor pivovarských budov. V roce 1817 se jednalo o čtvrtý největší řemeslný pivovar v Čechách. S příchodem průmyslové revoluce a vznikem velkých průmyslových pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj, sice už frýdlantský panský pivovar krok neudržel, ale i tak se jedná o velký areál, který vyžaduje rozsáhlou investici do záchrany a oprav barokních, později industriálně přestavěných budov. Týká se i mohutných, až 2,5 metru širokých stěn, což vás dostává do situace podobné, jako kdybyste opravovali velký hrad. Během uplynulých pěti let se nám podařilo obnovit přibližně polovinu areálu. Na rekonstrukci nyní ještě čeká celá sladovna, část budovy chladného provozu, starší i nová bednárna a další části. Nejobtížnější část obnovy představuje finanční náročnost rekonstrukce, což znamená shánění či vydělání peněz na její financování. Banky v té době neměly příliš důvěru k projektům tohoto typu, takže jsem hledal prostředky u soukromých investorů. Pivovar vydal i dluhopisy, kde pro investory zůstává přidanou hodnotou ke zhodnocení peněz i pomoc při záchraně technické památky.

V jakých etapách probíhala?

Areál v té době tvořil dvě samostatné části. Vznikly po uzavření pivovaru v roce 1949, kdy si budovy rozdělily dva národní podniky – Severočeská mlékárna a Zelenina Terezín. Po roce 1989 prošly tyto firmy privatizací a na konci devadesátých let zkrachovaly. Pivovar kvůli tomu utrpěl největší újmu. Vyřezávalo se dřevo z krovů, vše z kovu prodávalo do sběru včetně částí hliníkové střechy. Prostory po mlékárnách získalo zpět město Frýdlant, které mi je prodalo v roce 2012. Rozhodl jsem se v nich vytvořit školicí středisko, které se specializuje na rekvalifikace. Jeho součástí se stal i malý školní pivovar s maximálním možným ročním výstavem 800 hl piva. Dnes se středisko zabývá pouze  kurzy pivovarnictví a sladovnictví Pobočku Zeleniny Terezín, n. p., po revoluci zprivatizovalo Trio Frýdlant, s.r.o., které skončilo v likvidaci o něco později než mlékárna. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl zpět celý areál zpět zcelit, jednal jsem o koupi této části již od roku 2010. Podařilo se to však až koncem roku 2014, kdy byly původní pivovarské sklepy ideálním prostorem pro další rozvoj pivovaru. Po dvou letech jsme v nich zprovoznili druhý pivovar.

Jaká je současná situace?

Jak jsem již uvedl, máme opravenou polovinu areálu. Budovám jsme vrátili podobu z industriální přestavby roku 1890. Konkrétně jde o původní provedení industriálních oken, střešní krytinu ze saské břidlice, opravili jsme krovy z let 1890 a 1898 nad původní varnou, stabilizovali krovy z roku 1751 a opravili nepůvodní střešní krytinu, kterou se chystáme vyměnit za původní břidlici. Bylo nutné fixovat svah nad pivovarem a stabilizovat promáčené stěny původního pivovarského sklepa. Pivovar má již dostatečnou technologii pro kapacitu výroby piva. Další kroky proto směřuji k opravě humna, které je v původní barokní podobě, anglického dvoulískového stojatého hvozdu z roku 1898, kde bude ubytování, a historické bednárny ze stejného roku. Rozsáhlá úprava interiérů vedla k obnově vaření piva a výroby ve dvou provozech, a to původního pivovaru s desetihektolitrovou dvounádobovou varnou a nového pivovaru s třicetihektolitrovou pětinádobovou varnou. V současné době se výstav pivovaru přiblížil k objemu 10 000 hektolitrů. V roce 2018 jej překonáme, takže z pohledu zákona již nebudeme minipivovar.

Rekonstrukce probíhala ve spolupráci s památkáři. Nakolik ji to ovlivnilo a ovlivňuje?

Snažím se vrátit do původního stavu budovy z dob české secese, kdy v letech 1890 až 1898 pivovar ještě za života posledního hraběte z Gallasu modernizovali. Těší mne, když zástupci Národního památkového ústavu v Liberci říkají: „Přáli bychom si, aby se majitelé památek chovali ke svým budovám při rekonstrukci jako vy k pivovaru, který na seznamu státem chráněných památek zatím není.“

Při obnově jste čerpali dotace z EU. Část pivovarnické veřejnosti vnímá dotace negativně. Jak se k dotacím stavíte vy?

Mrzí mne, pokud někdo dotaci pro rekonstrukci frýdlantského areálu vnímá negativně. Osobně by se mi nelíbilo, pokud by vedle sebe stály dva pivovary v průmyslových halách, jeden dotaci získal a druhý nikoli. V takovém případě se jedná o nevhodné zasahování do trhu. V historickém pivovaru by bez dotace jeho oprava nedávala ekonomický smysl. Rekonstrukce barokního areálu je finančně nepoměrně náročnější než novostavba. Díky dotaci se tento fakt stírá. Pivovarnictví se tak může vracet do své historické lokace, a ne do nových anonymních průmyslových zón. Zároveň si je dobré uvědomit, že dotace čerpáme na obnovu pivovaru ve Frýdlantu, který patří mezi regiony, pro jejichž podporu vlastně dotace původně vznikly. Měly a mají srovnat určitý handicap, který tato místa kvůli své odlehlejší poloze i historickým okolnostem společenského vývoje získala.

Zámecký pivovar Frýdlant vznikl jako minipivovar. Jeho další rozšíření bylo plánované, nebo vzniklo na základě poptávky po pivu, které se úspěšně prodává?

Rozšiřujeme kvůli poptávce. Mrzelo mne, když jsme museli v sezoně odmítat i sedmdesát procent zákazníků pro nedostatek piva. V roce 2014 jsme po otevření pivovaru ve druhé polovině roku uvařili 500 hl piva. Zájem o pivo byl během chvíle tak veliký, že jsme nedokázali dodat naše pivo všem zájemcům. To vedlo v polovině roku 2015 k rozšíření technologie na celkový roční výstav 3000 hektolitrů. Protože jsme narazili na limity desetihektolitrové varny, vrhli jsme se do rekonstrukce původních pivovarských sklepů a umístili do nich pětinádobovou  třicetihektolitrovou varnu. V roce 2016 jsme tak dvojnásobně zvedli výstav ze dvou na čtyři tisíce hektolitrů. Obdobné zvýšení se nám podaří i v roce letošním.

Jaké je současné uspořádání pivovaru?

Srdce pivovaru dnes tvoří pětinádobová varna. Vyrážíme na ní 30 hektolitrů mladiny, spilka má kapacitu 800 hektolitrů a sklep 2300 hektolitrů. Zachovali jsme i dvounádobovou varnu o objemu 10 hektolitrů, spilečné tanky o celkovém objemu 80 hektolitrů a sklep pojme 360 hektolitrů piva.

Jak budete využívat dvě varny?

Na novém zařízení se vaří dekokcí všechna spodně kvašená vyjma tmavého ležáku Kateřiny a svrchně kvašená piva s nižší stupňovitostí. Na původní varně zůstala Kateřina a svrchně kvašená piva s vyšší stupňovitostí. Zároveň tato část pivovaru slouží pro zakázkové vaření kontraktačních pivovarů nebo privátních značek samozřejmě za účasti jejich sládků či majitelů. Můžeme nabídnout nejen prostory, ale i zázemí.

Co plánujete z hlediska technologických řešení do budoucna?

V tuto chvíli se soustředím na opravu areálu, technologie již pro další rozvoj výstavu pivovaru postačuje. Pociťuji jednu rezervu v podobě malé automatické linky na stáčení lahvového piva.

Jaký je poměr prodávaného piva z hlediska obalů? Plánujete případně zvýšit prodej lahvového piva?

V tuto chvíli tvoří lahvové pivo deset procent naší produkce a plníme pouze sedmičkové lahve. Nemáme stáčecí linku, takže jsme v produkci lahvového piva omezeni. Vnímám lahve jakoprostředek pro zviditelnění našeho piva. Pořízení automatické linky na lahve zatím není prioritou, ale jak jsem řekl, tuto možnost zvažujeme.

Značka Albrecht poměrně rychle oslovila veřejnost pestrým a početným sortimentem. Můžete jej popsat? Která piva ze sortimentu označíte jako vlajkové lodi pivovaru?

Pro naši prezentaci bych ze spodně kvašených piv vybral tmavý ležák Kateřinu, Marzen 14 a Albrechta – světlý 12stupňový ležák. Ze svrchně kvašených piv pak SumAle 8, Melchior, India Pale Ale 15, stout Morion a Secret Enigmu 22.

Které pivo preferujete osobně?

Nejraději mám Kateřinu. Je to náš tmavý ležák podle receptury Jirky Strnada, našeho emeritního sládka, na jehož letitých zkušenostech staví i náš mladý pivovarský tým. Jinak si rád pochutnám na osmičce SumAle či výčepní desítce, vyhovuje mi nízký obsah alkoholu.

Vnímáte rozdíl mezi prodejem jednotlivých stylů v pivovaru nebo okolí a v jiných městech, například v Praze?

Rozdíly vytváří ekonomika jednotlivých regionů, zároveň se v nich projeví i zvyky konzumentů. V Libereckém kraji se nejvíce pije světlý jedenáctistupňový ležák. V Praze prodáváme celé portfolio piv od desítky po velmi silnou Secret Enigmu a v Brně se pije hodně svrchně kvašeného piva a opět jedenáctka ležák.

Jak se vám daří prodávat pivo do zahraničí?

Vzhledem k tomu, že jsme v minulých letech neměli dostatek piva pro český trh, vývozu jsme se nevěnovali. Je to dáno i tím, že jsme v blízkosti hranic s Polskem a Německem, kde si zákazníci a zřejmě i pár hospodských přijedou do pivovaru. Prodeje v pivovaru tak zahraniční návštěvníci zastupují z jedné třetiny.

Kdo se v uplynulých letech podílel na vaření piva?

Na začátku jsem hledal pro pivovar odbornou pomoc od zkušeného sládka. Shoda náhod mne přivedla k Jiřímu Strnadovi, který za svou bohatou kariéru vařil pivo či zastával pozice ve vedení pivovarů Vratislav, Svijany, Březňák a Kutná Hora. Určitě jsem na některé zapomněl, snad se na mne nebude zlobit. Musím říci, že jeho práce v pivovaru jasně ukázala, že ohromnou zkušenost nelze nahradit pouhým vzděláním a praxe je rozhodujícím aspektem pro výrobu dobrého piva.

Můžete piva Albrecht charakterizovat jako celek?

Naše piva jsou na horní hranici hořkosti pro dané styly piva. Nyní uceleně testujeme v naší laboratoři vliv vody na hořkost piv. Vaříme ze zásadité a středně tvrdé vody podobného složení, což je úplně jiná voda než v Plzeňském Prazdroji. V určitém směru máme blíž k vodě z anglického města Burton upon Trent. Je zajímavé, nakolik má voda vliv na hořkost, ale nebudu zatím předbíhat, než vznikne z analýz závěr.

Proč v pivovaru přestal působit sládek Pavel Palouš?

Rozešli jsme se v konceptu, každý máme svůj sen. Pavel chtěl pokračovat v produkci velkého množství druhů piv, řeknu-li to lidově – chtěl si hrát. Na mně je odpovědnost za dokončení obnovy pivovaru, protože jen s růstem výstavu kvalitního piva lze financovat opravy a údržbu takto velikého historického areálu. Stejně jako u dobrého piva potřebujete i u pivovaru koncepci rozvoje, která je vyvážená. Pavlovi se tak najednou stýskalo po začátcích, kdy ve firmě byli tři lidé, po tom, co dnes zažíváte při zakládání minipivovaru. Chápu ho, ale mým cílem zůstává oprava a záchrana frýdlantského pivovaru. Kvalitní pivo pro mne znamená základ, který rekonstrukci oživil, ale na financování tohoto projektu výstav dvou až tří tisíc hektolitrů prostě nestačí.

Znamená jako odchod nějakou zásadní změnu?

Neznamená. Spolupracujeme i nadále formou konzultací. Do pivovaru opět více dojíždí Jirka Strnad, o laboratoř se stará Ing. Kracíková se slečnou Dančovou, takže si hlídáme kvalitu i stabilitu chutí. S podsládků všichni zůstali. Zákazníkům mohu slíbit, že kvalita zůstává a pivo bude vždy řemeslné.

Dojde k omezení sortimentu, nebo se bude dále rozšiřovat?

Sortiment zůstává stejný, snažíme se však rozšířit a držet skladové zásoby tak, aby zákazníci měli na výběr ze všech jejich oblíbených piv. De facto tak zákazníci určují, která piva jsou sezonní a která ve stálé nabídce podle měsíčních odběrů. Samozřejmě s růstem výstavu se mění poměr mezi spodně a svrchně kvašenými pivy ve prospěch světlého ležáku a výčepního piva.

Kdo vaří pivo Albrecht v současnosti?

Ke slovu přišly ženy. Bára Kracíková vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou a Alena Dančová dříve vařila v Pivovaru Kocour, absolvovala Podskalskou a v současnosti studuje na VŠCHT. Dále u nás působí na pozici podsládků někteří naši bývalí studenti, a to jak na hlavní pracovní poměr, tak někteří jezdí občas i na brigády, aby při svém stávajícím zaměstnání na vaření piva nezapomněli. Vše probíhá za laskavého dohledu sládka Jiřího Strnada.

Jaké plánujete v sortimentu novinky?

Určitě máme prostor v pivních stylech, které nebyly v naší zemi v minulosti příliš obvyklé. Třeba brett beer nebo oud bruin a další.  Budoucnost dávám také pivům stařeným v dřevěných sudech. Jako barrique si dokážu představit náš stout Morion. Těším se, až dokončíme další část rekonstrukce prostor, kde budeme mít optimální podmínky. Navíc i když máme hodně široký sortiment, tak jsme například ještě nevařili porter a další pivní styly. Jistě nebudou okamžitě ve stálé nabídce, ale naše menší varna k tomu dává příležitost. V tomto směru bych rád hravost v pivovaru zachoval.

Jaký do budoucna plánujete výstav?

Pro mne má smysl dosažení původního výstavu pivovaru, který se pohyboval mezi 30 tisíci a 40 tisíci hektolitry piva ročně. Dnes na to technologické vybavení máme. Pokud půjde vše správným směrem, jde o časový horizont pěti let. Více vařit nebudeme, nechci ztratit kontrolu nad kvalitou prodávaného piva anisoučasnou stylovou pestrost v sortimentu.

Proč pořádáte rekvalifikační kurzy?

Už v roce 2010 bylo patrné podle vývoje řemeslného pivovarnictví v zahraničí, že počet minipivovarů v Čechách nemusí být omezen. Dnes hovoříme o odhadech až okolo tisícovky především restauračních pivovarů. Zároveň však zanikalo pivovarské učňovské školství, což vnímám jako podcenění významu oboru. Vzhledem k tomu, že firma Terra Felix působila a působí v oboru rekvalifikací, tak otevření rekvalifikačního kurzu pro sládky vzniklo jako logický krok. Našimi studenty se stávají na jedné straně domovařiči, kteří se chtějí posunout dále a nemají čas studovat dálkově střední školu, nebo budoucí majitelé či sládkové nově vznikajících minipivovarů. Mám z toho velkou radost, když vidím, že přispíváme ke vzniku dalších minipivovarů.

Můžete popsat rozdíl mezi rekvalifikačním kurzem a studiem na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Praze?

Rád bych podotkl, že nejsme střední školou a určitě se necítíme konkurencí SPŠ potravinářských technologií v Podskalské ulici v Praze, kde je výrazně vyšší kvalita teoretické výuky. Soustředíme se především na praktické činnosti a jsme tak blíže učňovskému školství, proto absolventům doporučujeme v prvních letech vaření piva kvalitní dozor zkušeného sládka. Student u nás stráví 300 hodin, což je téměř 40 plných pracovních dní, a z toho času je 180 hodin plné praxe.

Kdo je obsahově zajišťuje?

Sládek Jirka Strnad, technoložka Bára Kracíková, sládek Pavel Palouš a další profesionálové.

Kdo je absolvoval a kde působí?

Nevím zpaměti všechny, ale mezi vzniklé můžeme počítat například pivovar Skalický Budulínek Lucie Stuchlíkové, Novej Svět Daniela Merce, pivovar Volt, kde sládkuje Ing. Mlejnek, Kaberna Jaroslava Vanery, BAT Erika Wojtowitze, vznikající Lomnický pivovar Miroslava Vaníčka a další.

Zámecký pivovar Frýdlant je spojený s řadou společenských a kulturních akcí. Které považujete za nejzdařilejší?

Určitě divadelní představení. Oproti koncertům jsou komornější a často k nám herci dorazí i na pivo. Je to díky tomu, že Jakub Žáček má chalupu hned „za humny“ pivovaru. Takže bych zmínil představení Na stojáka, kde účinkuje. Hodně vydařený byl i koncert skupiny UDG, kde frontman kytarista Tomáš Vohradský (Volt) patří k příznivcům značky Albrecht.

Jak město přijalo obnovu pivovaru a vaření vlastního piva?

Město se k nám od začátku chová velmi vstřícně. Připravilo parkoviště, které je pro návštěvníky pivovaru i hradu zdarma. Vycházeli tak projektu vstříc, i když mne zprvu měli za blázna a později mi pan starosta Ramzer v dobrém přiznal, že radní vzhledem k velikosti areálu příliš nevěřili v úspěch mého snažení, ale od pomoci a podpory projektu záchrany industriálního areálu je to neodradilo. Patří jim za to velké poděkování. Dnes má starobylý Frýdlant pivovar, jehož činnost byla přerušena na 65 let, což v jeho minimálně 636 let staré historii zase není vlastně tak dlouhá doba.

Vnímáte v okolí patrioty?

Frýdlantsko je chudší kraj, takže tomu odpovídá i poptávka po pivu včetně distribuce. Cena je u nás důležitým parametrem. Pivovarský výčep máme navštěvovaný nejenom turisty, ale hlavně místními, což mne hodně těší. Do hospod se však kvůli vyšší ceně našeho piva dostáváme hůře.

Nakolik jsou pro vás důležití turisté?

Značku Albrecht dnes živí především vaření piva, nikoli provozování pivovarské restaurace. Výčep máme v pivovaru hlavně proto, aby každý, kdo k nám váží cestu, si mohl dát dobře ošetřené pivo. Každý pivovar, kde zákazník zůstane stát u pivovarské brány či si může koupit pouze „lahváče“ v pivovarské prodejně či na vrátnici, považuji svým způsobem za smutný.

Obnova pivovaru probíhá v několika etapách. Co vás na ní nejvíce uspokojuje a čeho nejdůležitějšího chcete ještě dosáhnout?

Mým hlavním cílem od začátku zůstává ekonomická soběstačnost pivovaru včetně financování jeho citlivé opravy. Nejlepší způsob, jak zajistit jeho životaschopnost, představuje dosažení úrovně původního výstavu ze třicátých let minulého století. S obnovou pivovaru jsme v polovině cesty, s výstavem v třetině. Jednu z nejsložitějších částí tak máme za sebou. Sílu do další nám dodává skutečnost, že naše pivo zákazníkům chutná.

Marcela Titzlová
Časopis Pivo, Bier & Ale

Rozhovor s Markem Vávrou pro měsíčník Profit

Valdštejnský chrám piva

„Je to ohromně krásný pocit, když vidíte, jak se ze šedivé poloruiny klube zpět chrám piva,“ říká majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu Marek Vávra

To je to, co mne nabíjí, co mi dává energii do další práce. Jak je patrné přímo na místě, energie tu bylo, je a ještě bude zapotřebí mnoho. Zámecký pivovar totiž Marek Vávra koupil ve skličujícím stavu. Přitom jde o pivovar v minulosti velmi slavný. Za první republiky byl považovaný za jeden z nejlepších v Čechách. „Poprvé je zmiňovaný – už jako existující – v roce 1381,“ vysvětluje Marek Vávra, „nejslavnější časy pak zažil za Albrechta z Valdštejna, který v letech 1627 až 1629 areál mohutně rozšířil a barokně přestavěl.“ Tehdy se jednalo o jeden z vůbec největších pivovarů českého království; zdejší moky se vozily až do Prahy. Po staletí pak nebylo možné si domácí pivní scénu představit bez frýdlantských piv. Konec slavné minulosti přišel v roce 1949. Tehdy tu uvařili poslední várku piva a pak celý pivovar zrušili. Nějaký čas poté se zde skladovalo ovoce a zelenina, zrály tu i sýry. Pěkných pár let ale byla většina areálu opuštěná, ponechaná napospas počasí. Dobré časy se
vrátily až nyní, vaření piva se opět rychle rozvíjí. Lahodné moky se značkou Albrecht (na památku Valdštejna) už znají a vyhledávají spousty pivních znalců.

Zájem nestačíme uspokojovat

„Rozhodnutí, že se pokusím Zámecký pivovar ve Frýdlantu zachránit, padlo ke konci roku 2009,“ říká jeho nynější majitel, „to už objektu zčásti chyběla střecha a podle odhadů zbývaly jen měsíce do chvíle, kdy by se propadly krovy. Pak by pivovar čekala jen demolice. Za této situace jsem areál procházel s pracovníkem Národního památkového ústavu a během prohlídky jsem si řekl, že tohle historicky cenné místo si  zaslouží zachovat. Tušil jsem samozřejmě, že to nebude jednoduché. V té době vypadaly moje plány jako čirá utopie a nikdo nevěřil, že je záchrana pivovaru ekonomicky vůbec možná.“ Dobrá věc se ale podařila, i když za cenu nezměrného úsilí Marka Vávry a jeho kolegů. Největším problémem bylo sehnat finance na opravu. Kdyby šlo o pivovar někde u Prahy, asi by se peníze sháněly snadněji – do obnovy rozpadlého barokního areálu v ekonomicky slabém kraji se ale žádné bance vložit prostředky nechtělo. Nakonec se je však povedlo získat a spustit skutečně velkorysou obnovu. Návštěvníky dnes vítá unikátní recepce z tepaného železa ve tvaru pivovarské varny, je tu i příjemná restaurace. A hlavně skvělá frýdlantská piva, která už za krátkou dobu obnovené existence pivovaru získala mnoho různých ocenění. Nejvíce si tu považují titulů Pivo ČR a Zlatá pivní pečeť, které Albrecht získal v letech 2016 i 2017. Například Secret Enigma (22 stupňů), Irish Stout (17) či Imperial Stout (24) nabízejí požitek pro skutečné pivní labužníky. Tato piva nepotřebují žádnou reklamu – Zámecký pivovar jich naopak nestíhá vařit tolik, kolik by se prodalo. Tady nenabízejí hospodským různé „úplatky“ v podobě vybavení lokálu, jak je běžné u jiných pivovarů. Frýdlantští naopak musejí zájemce o čepování svých piv s politováním odmítat a vysvětlovat jim, že se mají ozvat později. „Z úspěchů našich piv a z jejich obliby máme velkou radost,“ říká Vávra, „potvrzuje se nám tak to, co říkáme od začátku – že totiž jediným receptem na úspěch je vařit pivo poctivě a s láskou. Lidé, kteří před pivem průmyslovým dávají přednost pivům s autentickou chutí a vůní, to poznají a ocení.“

Probuzení sladkou vůní

Úspěch frýdlantských piv se samozřejmě pozná i na výstavu pivovaru. „V roce 2014 pět set hektolitrů, o rok později dva tisíce hektolitrů, v roce 2016 téměř čtyři tisíce hektolitrů a letos už plánujeme zhruba osm tisíc hektolitrů,“ vypočítává Marek Vávra. Kvůli zvýšení kapacity bylo vloni do Zámeckého pivovaru investováno 66 milionů korun, takže má dnes jedno z nejmodernějších vybavení v zemi. „Díky němu jsme schopni vařit tolik piva, kolik činil v minulosti rekordní výstav – tedy mezi třiceti až čtyřiceti tisíci hektolitry,“ dozvídáme se dobrou zprávu pro všechny přátele mimořádných piv, „na tuto úroveň se chceme dostat nejpozději do roku 2020.“ Barokní pivovar však také čekají velkorysé stavební úpravy. V první fázi se plánuje zbudování velké kuchyně a zvětšení restaurace – její kapacita už teď nestačí zájmu návštěvníků. Zároveň se připravuje výstavba pivních lázní a hotelu se stovkou lůžek. „Inspirovali jsme se v dalešickém pivovaru – lidé tam večer popíjejí, pohodlně přespí a ráno se probudí rachocením sudů, otevřou okno a cítí sladkou vůni vařeného piva a je jim dobře,“ říká Marek Vávra. Místo pro nový hotel – který vzniká za asistence památkářů, aby byl zachovaný celkový barokní ráz pivovaru – bude dost unikátní. Kromě šalandy, kde bydlívali pivovarští dělníci, totiž apartmány a pokoje vyrostou i v bývalé ledárně. To je prostor nad historickými pivovarskými sklepy, kde v zimě dělníci lili vodu do forem a zmrzlé bloky ledu shazovali do lednic, aby bylo v létě čím pivo chladit. „Všimněte si krásně zachovalé netypické dřevěné konstrukce střechy,“ upozorňují nás v prostorách ledárny, „tu samozřejmě zakonzervujeme. Pokud to jde, snažíme se vracet pivovar do jeho původní podoby.“ Což je znát třeba i ve velkém sále pivovaru, jemuž dominuje původní historický krov. Tady se mimochodem také pořádají kurzy pro sládky – v Albrechtu nechtějí konkurenci potlačovat, ale pomáhat jí v růstu. Minipivovarů je totiž sice u nás kolem tří set padesáti, ale vaří jen 1,5 procenta celkového výstavu v zemi, takže si navzájem příliš nekonkurují a mají velký prostor pro rozvoj.

Vrátíme pivovaru krásu a slávu

„Nejhorší začátky už snad máme za sebou,“ klepe na dřevo s úsměvem majitel Zámeckého pivovaru, „teď už se můžeme těšit nejen z toho, že naše pivo dává tisícům lidí radost, ale i z faktu, že zachraňujeme unikátní industriální areál starý skoro čtyři sta let. Tvář naší krajiny totiž modeloval i rozvoj průmyslu a řemesel – staré poplužní dvory, bývalé továrny a podobné historické objekty však bohužel nyní nenávratně mizí. Věříme, že se nám podaří vrátit Zámeckému pivovaru jeho bývalou krásu a slávu a že stejně jako v minulosti bude jednou z ,výstavních skříní‘ českého průmyslu.“

Ivo Bartík

Rozhovor s Markem Vávrou, majitelem Zámeckého pivovaru Frýdlant


Pane Vávro, lidé se nás ptají, odkud jste. Narodil jste se ve Frýdlantu, v Liberci či v Praze?

Jsem rodilý Liberečan, narodil jsem se 7. června 1975, v Liberci jsem celý život, vyjma studia na vysoké škole v Praze.

Co jste studoval, pivovarnictví?

Ne. Střední školu jsem ještě absolvoval v Liberci, mám stavební průmyslovku. Maturoval jsem v roce 1993 a následně šel za svým koníčkem – geologií – na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Tam jsem si po roce uvědomil, že jsem víc technicky zaměřený a že mě pracovně tento obor nenaplní. Vrátil jsem se zpět ke stavařině a šel na Stavební fakultu ČVUT do tehdy velmi se rozvíjejícího oboru informačních technologií. Zároveň jsem v tomto oboru začal i podnikat.

Pokud dobře počítám, jednalo se o rok 1994, jak tehdy vypadalo podnikání v IT?

Tehdy se mohutně budovaly sítě. Mobilní, páteřní, počítačové a lidé se pomalu seznamovali s internetem. Například tehdy student Lukačevič udělal první rozcestník webových stránek a nazval jej Seznam (úsměv), byla to zajímavá doba. Následně přišel bom  mobilních sítí, začínaly WIFI sítě, mobilní telefony se začaly prodávat ve velkém koncovým uživatelům. Stolní počítače se sestavovaly a notebooků bylo málo a stály statisíce. V té době jsem přerušil ve čtvrtém ročníku studium, a podobně jako řada spolužáků jsem se vrhl do víru podnikání a již se na „vejšku“ nevrátil. Chyběla k tomu motivace, protože praktičtí vyučující měli mnohdy stejné nebo horší znalosti než jejich studenti. Nutno podotknout, že dnes už to tak není.

A jak jste dostal k pivovarnictví?

Ve chvíli, kdy se trh s počítači zaplnil a pc-sítě všechny firmy zavedly, tak má firma začala zabývat vzděláváním. Nejdříve v  oboru a následně  se přidávaly rekvalifikace navazujicí – například obráběcí stroje řízené počítači tak zvané CNC. No a v té době jsem hledal  nějaké obdobné školení v oboru pivovarnickém u konkurenčních firem a žádné jsem nenašel. Uvědomil jsem si, že když žádná taková škola není a sládkové jsou v předdůchodovém věku, tak je to díra na trhu školení i na trhu práce. Tak vznikla škola sládků ve Frýdlantě. Navíc zachraňovat jenom budovy a dělat tam muzea není opravdovou záchranou kulturního dědictví, je třeba zachraňovat i řemeslně znalosti našich předků a to právě naše škola dělá – předává znalosti lidí, kteří se učili pivovarskému oboru ještě od mistrů oboru z první republiky.

Jak to stíháte společně s rekonstrukcí pivovaru? Máte rodinu?

(úsměv) Ano mám. Mám skvělou ženu, jsme spolu už osmnáct let, ženatý jsem od roku 2005. Máme čtyři malé děti ve věku dva, pět, sedm a devět let. Není jednoduché vše zvládnout, ale babičky nám moc pomáhají a manželka mi pomáhá i ve firmě, má za to můj obdiv. Ale pokud opravujete tak krásný areál z úplné ruiny a rodina vám je oporou, tak vás to naplňuje a dává vám to sílu. Zachraňujete něco pro další generace a zároveň dáváte svým dětem příklad do života.

Marek Vávra

Od roku 2005 je ženatý a má čtyři malé děti (2007, 2009, 2011, 2013). Svou sociální odpovědnost vůči společnosti se snaží naplnit nejen velkou rodinou, ale i záchranou technické památky, ve které dnes provozuje školu sládků a pivovar. Těžce poškozená historická budova by bez jeho zásahu již dnes nestála.

Marek Vávra byl finalistou soutěže Manažer roku 2014. Projekt obnovy frýdlantského pivovaru se stal absolutním vítězem soutěže DestinaCZe 2015.

O pivovaru

Záchrana Zámeckého pivovaru Frýdlant započala vyklízením zdevastovaných budov a základní záchrannou opravou střech v roce 2010. Následně v letech 2010–2014 byla opravena budova č.p. 4073, kde v roce 2014 vznikla škola sládků a minipivovar s ročním výstavem 1200 hektolitrů piva. Záchrana areálu postupně pokračuje i opravami ve vedlejších budovách.Zachovává se tak české kulturní dědictví nejen v podobě cenných industriálních budov, ale díky škole také nehmotných statků, které představuje předávání znalostí generace sládků vyučených v pivovarech pod mistry řemesla z dob první republiky…

Zámecký pivovar Frýdlant

Vaření piva ve Frýdlantu je poprvé zmiňováno roku 1381 a zřejmě od 16. století pak místní vrchnostenský pivovar stál na stejném místě, jako dnešní provoz. Léta rozvoje a přestaveb skončila roku 1949, kdy byla v pivovaře uvařena poslední várka. Následující desetiletí byl jeho areál nevhodně a nedostatečně využíván jako sklad sýrů a zeleniny s čímž souvisela i jeho zanedbaná údržba.

Historie pivovaru

Zámecký pivovar Frýdlant byl vždy úzce spjat s vývojem zdejšího panského sídla. Frýdlantský hrad byl založen zřejmě v druhé polovině 13. století Ronovci. Později byl mnohokrát přestavován a rozšiřován a dnešní hrad a zamek Frýdlant tak patří mezi jeden z největších podobných areálů u nás s nepřetržitou kontinuitou stavebního vývoje.

Obnova pivovaru

Rekonstrukce objektů Zámeckého pivovaru Frýdlant zahrnuje několik etap za cílem nejen obnovit vaření piva ve Frýdlantu, ale zajistit ekonomickou návratnost celého projektu. Zároveň se jedná o příležitost rozšířit ve městě možnost kulturního a společenského vyžití a najít nové možnosti turistického ruchu. Obnova areálu probíhá velice citlivě vzhledem ke kulturně-historickému odkazu stavby a jednotlivé kroky jsou od samého počátku konzultovány s odborníky.

Upoutávka k Valdštejnským slavnostem 2017

Dej Bůh štěstí!

Související odkazy:

 

www.pivovar-frydlant.com

http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=13232&Itemid=43

http://www.frydlantsko.eu/2015/11/14/zamecky-pivovar-frydlant-se-stal-absolutnim-vitezem-nejvetsi-tuzemske-souteze-agentury-czech-tourism/

http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/zamecky-pivovar-frydlant.aspx

http://liberec.idnes.cz/pivo-pivovar-vavra-albrecht-lezak-dr3-/liberec-zpravy.aspx?c=A130726_082827_liberec-zpravy_ddt

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/frydlantske-pivo-vybojovalo-zlato-20150324.html

http://www.frydlantsko.eu/2016/04/07/na-srazu-pivovarniku-v-senatu-pcr-se-predstavil-zamecky-pivovar-frydlant/

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/budeme-mit-vlastni-pivo-tesi-se-lide-ve-frydlante-20120305.html

http://liberec.idnes.cz/pivo-pivovar-vavra-zamek-albrecht-podnikatel-rekonstrukce-frydlant-1im-/liberec-zpravy.aspx?c=A140425_095506_liberec-zpravy_ddt

http://www.frydlantsko.eu/2016/03/10/68163-2/

http://liberec.idnes.cz/pivo-frydlant-vavra-rekonstrukce-oprava-skoleni-evropska-unie-3d-pyx-/liberec-zpravy.aspx?c=A140716_150230_liberec-zpravy_ddt

http://www.frydlantsko.eu/2015/11/12/podekovani-3/

http://www.frydlantsko.eu/2015/10/23/velvyslanec-nizozemskeho-kralovstvi-eduard-w-v-m-hoeks-navstivil-zamecky-pivovar-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/2015/06/11/v-liberci-se-setkali-nejuspesnejsi-manazeri-tri-kraju/

http://www.frydlantsko.eu/2015/04/07/z-pivovarskych-sklepu-vytvori-hostinec-s-ohnistem-a-peci/

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/nove-pivo-ve-frydlantu-tahlo-20140721.html

http://zpravy.idnes.cz/pivovar-ve-frydlantu-bude-opet-varit-pivo-fig-/domaci.aspx?c=A120326_1754238_liberec-zpravy_alh

http://www.frydlantsko.eu/2014/07/21/nove-pivo-ve-frydlantu-tahlo/

http://liberecky.denik.cz/galerie/pivovar-ve-frydlante.html?mm=3612582

http://www.frydlantsko.eu/2014/07/17/pivovar-ve-frydlante-slibuje-siroke-vyuziti/

http://www.frydlantsko.eu/2014/04/24/ve-frydlante-se-opet-vari-pivo/

http://www.frydlantsko.eu/2014/04/12/prikladna-obnova-zameckeho-pivovaru-ve-frydlante/

http://www.frydlantsko.eu/2012/02/26/zamecky-pivovar-frydlant/

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/destinaczi-2015-se-stal-zamecky-pivovar-frydlant/

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/ve-frydlantu-se-zase-vari-pivo-20140426.html

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/z-pivovarskych-sklepu-vytvori-hostinec-s-ohnistem-a-peci-20150407.html

http://www.pivovar-frydlant.com/fenix-pro-zamecky-pivovar-frydlant/

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/frydlantsky-pivovar-bojuje-o-fenixe-zvitezi-20150930.html

 

Reportáže:

http://www.reklama-frydlant.cz/video/reportaze/

https://www.youtube.com/watch?v=h9VyUFqYjIQ

https://www.youtube.com/watch?v=_lXuzn_ru-Q

http://www.frydlantsko.eu/2015/05/03/zamecky-pivovar-frydlant-oslavil-rok-provozu-praci-videoreportaz/

 

Odkazy na články, kde je zmíněn Marek Vávra:

http://www.frydlantsko.eu/2015/11/14/zamecky-pivovar-frydlant-se-stal-absolutnim-vitezem-nejvetsi-tuzemske-souteze-agentury-czech-tourism/

http://www.frydlantsko.eu/2015/06/11/v-liberci-se-setkali-nejuspesnejsi-manazeri-tri-kraju/

http://www.trocha-historie.cz/partneri-projektu/

 

Další související odkazy a zdroje:

http://www.frydlantsko.eu/zamecky-pivovar-frydlant-fotoreportaz-z-brezna-2015/

http://www.frydlantsko.eu/event/e-narez-v-pivovaru-s-cumulonimbus-in-touch-rengdbeng-meredith-hunter/

http://www.frydlantsko.eu/na-stojaka-tentokrat-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/pozvanka-na-koncert-do-zameckeho-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/filmovy-den-v-zameckem-pivovare-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/na-stojaka-tentokrat-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/event/forfun-a-meshe-v-pivovaru/

http://www.frydlantsko.eu/par-novinek-ze-zameckeho-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/event/rockovy-koncert-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/tak-plynul-cas-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/novinky-ze-zameckeho-pivovaru-frydlant-2/

http://www.frydlantsko.eu/novinky-ze-zameckeho-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/novinky-ze-zameckeho-pivovaru/

http://www.frydlantsko.eu/1-pivovarsky-silvestr-2014/

http://www.frydlantsko.eu/event/koncert-4-kapel-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/pozvanka-do-zameckeho-pivovaru-frydlant-na-koncert-4-kapel/

http://www.frydlantsko.eu/event/forfun-swingtet-v-pivovaru/

http://www.frydlantsko.eu/event/zamecky-pivovar-frydlant-pro-vas-pripravil-mimoradnou-prohlidku/

http://www.frydlantsko.eu/zamecky-pivovar-frydlant-pro-vas-pripravil-malou-soutez/

http://www.frydlantsko.eu/pivovar-klub/

http://www.frydlantsko.eu/za-pivem-na-ves-aneb-liberecka-pivovarska-scena-v-roce-2014/

http://www.frydlantsko.eu/seniori-navstivili-nove-otevreny-pivovar-a-jeste-stihli-i-koncert-lektoru/

http://www.frydlantsko.eu/zamecky-pivovar-frydlant-2/

http://www.frydlantsko.eu/hledame-pametniky-vyroby-piva-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/kinematograf-pavla-cadika-promitani-v-zameckem-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/nobody-knows-s-dalsimi-kapelami-zahrali-na-slavnostnim-otevreni-obnoveneho-zameckeho-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/exkluzivni-fotografie-rekonstrukce-zameckeho-pivovaru-frydlant/

http://www.frydlantsko.eu/pivovar-ve-frydlante-slibuje-siroke-vyuziti/